Scotich tour 2014

Cestování mimo Českou republiku.
Uživatelský avatar
Charlie
Příspěvky: 3424
Registrován: úte 27. led 2009 22:55:04
Moto: BMW R1200GS ADV

Re: Scotich tour 2014

Příspěvekod Charlie » stř 18. čer 2014 8:19:15

Páťo,

pěkné fotky i povídání :palec:

To jste se měli super.

Prohnal jsem jednu z fotek našim speciálním detekčním sw. A výsledek je jasný - byli jste tam jako doma...

Charlie ;)

skoti.jpg

Uživatelský avatar
DAF
Příspěvky: 130
Registrován: ned 05. dub 2009 22:26:12
Moto: BMW R1150GS ADV
Tel: +420 704 261 299
Bydliště: kousek od Prahy a taky Jižní Čechy

Re: Scotich tour 2014

Příspěvekod DAF » pon 16. čer 2014 11:02:18

Pánové, to musela být krása nesmírná. Za mě máte rozhodně: :yes: Doufám, že se mi tam taky podaří vyrazit. Díky za cestopis a krásné fotky.
DAF

Uživatelský avatar
Pepik
Příspěvky: 111
Registrován: pon 28. lis 2011 10:01:39
Moto: BMW R1200GS ADV

Re: Scotich tour 2014

Příspěvekod Pepik » čtv 12. čer 2014 14:58:27

Nedá se nic dodat. Jen přitakat a vřele doporučit pro další nadšence. Prostě super.

Pepik

Uživatelský avatar
Páťa
Příspěvky: 436
Registrován: úte 04. říj 2011 10:34:49
Moto: BMW R1200GS ADV
Bydliště: Sulice

Scotich tour 2014

Příspěvekod Páťa » čtv 12. čer 2014 13:36:44

Ahoj kamarádi.
S potěšením Vám mohu oznámit, že jsme se s Pepou před pár dny opět v pořádku vrátili z našeho již pomalu tradičního výjezdu po Evropě.
Tentokrát naše cesta vedla za kanál La Mance a jejím cílem bylo projetí Skotska a části Anglie.
Přípravě výpravy jsme věnovali hodně zimních večerů a vyplatilo se. Vše klapalo bez nejmenších zádrhelů a i svatý Petr si nakonec dal říct a propršely nám ve výsledku jen dva dny.
Na všech cestách po Evropě je vždy nejhorší tranzit do dané lokality. A tak jsme cestu do Holandska na trajekt pojali trochu naučně a rozložili ji do dvou dnů s tím, že věnujeme pár hodin prohlídkám větších německých měst. Výsledkem bylo, že jsme celkem v pohodě dorazili svěží do Amstru, ale vytypovaná města Frankfurt a Kolín nás nějak moc nenadchla.
Amsterdam nám to ale bohatě vynahradil a tak jsme plni dojmů po půldenním nasávání atmosféry ( možná i s trochu marjánky, která se linula ze všech koutů ) nasedli na trajekt a zamávali na týden pevnině. V Amstru bylo fakt dobře, jen nás tam pořád omezovala tato značka a rychlost to asi nebyla.
amstr.JPG
amstr.JPG (45.8 KiB) Zobrazeno 8166 x

Po klidné noci na palubě jsme vyrazili s heslem "Hlavně vlevo" do víru ostrovní dopravy. Kupodivu nám to šlo hned od začátku bez ztráty desítky a tak jsme mazali po vytyčené trase.
První den byl ve znamení historie, a tak jsme objeli pár klášterů, hradů a zámků, ale oba nás to již táhlo na vysočinu a dál na sever.
Ale i v tomto našem programu jsme objevili skvosty v parádní krajině a to kamennou věž Smailhorn, která pro ten den byla naší jasnou favoritkou....
smailhorn.JPG

....a dva bratry mosty, ke kterým není, co dodávat.
staré mosty.JPG

K večeru jsme dorazili do Edinburku. S úspěchem našli zamluvený B&B a celý večer jsme pak věnovali prohlídce starého města a doplnění kalorií. Staré město je soustředěné do okolí hradu. Na ten nás pro pozdní dobu již nevpustili, ale starobylých uliček a zákoutí jsme si užili vydatně. V Edinburku bylo taky dobře. Druhý den ráno jsem ještě sám omrknul jachtu paní královny…..
britania.JPG

….a už jsme valili do Falkirku za lodním výtahem. No to je něco na podívání a když ještě trefíte tuto technickou atrakci v pohybu, jako se povedlo nám, pak není co dodat. Pepa byl ale stejně úplně ulítlej na soustavě čerpadel, šlapadel a různých dalších udělátek, kterými se tlačila voda do kopce v dětském koutku.
výtah.JPG

Dokud nevytlačil vodu do cíle nemohli jsme odjet. Nakonec se mu to povedlo a konečně jsme vyrazili do očekávané divočiny.
Do části středního Skotska, kde údolí střídá údolí a nekonečná jezera na sebe pomalu navazují. To byla velká paráda pro oba.
přehrada.JPG

Silnička se nakonec zúžila skoro jen pro naše mota a nepotkali jsme ani živáčka. Teda až na divoké králíky a všude přítomné ovce. Neradi jsme tuto lokalitu opouštěli, ale den se již chýlil a bydlet se musí. A tak vzhůru do kempu, kde jsme plni dojmů před půlnocí odpadli. Zatím drželo počasí a tak jsme usínali v suchu a v celku i v teple ( asi tak v 6° C ).
Ráno skoro za slunného počasí jsme vše pobalili a po lehké snídani z našich zdrojů jsme vystoupali do údolí Glen Schee. To už bylo zase něco jiného než předešlý den. Nekonečná zelená údolí byla vystřídána kopečky končícími někde okolo 1000 metrů, kam se došplhal už jen nějaký ten vřes a nebo vůbec nic. A tak po jednolité zeleni následovala vojenská maskáčová všehochuť a my pomalu zjišťovali, že za každým horizontem je pro nás nachystáno zase něco nového. A tak přibývala žlutá, to když se právě žlutě kvetoucí křoví rozeběhlo třeba po celém svahu kopce, a k tomu nějaké to luční kvítí až byla před námi skoro celá paleta barev.
Touto krásou jsme se dokodrcali ke královskému zámku Balmoral. Protože jsme se ale již stačili nakazit místní lakomostí, lístky na prohlídku jsme si nekoupili a paní domácí jen zamávali a jeli radši prozkoumat destilírnu do Glenfiddisch.
Zdejší výroba whisky má stejně jako jinde v tomto kraji bohatou historii a tak jsme si dali prohlídku s výkladem a hlavně s ochutnávkou. Výklad a prohlídka byly poutavé ( Pepa stíhal překládat a já fotit i zakázané věci ) jen ta ochutnávka na závěr byla bohužel nad naše možnosti, protože testované 4 panáky pro každého bychom asi dlouho vydejchávali. A tak jsme zatlačili slzu a dokončili denní trasu v Inverness v kempu u hladiny moře. Tam bych si ten lahodný mok rád dopil, ale pozdě bycha honiti. Teplo ve spacáku zachránily na konec destilované švestky z našich luhů a hájů. Po večerní prohlídce města jsme v kempu kecali a čekali na tmu, ale ta se pořád ne a ne dostavit. Až později nám bylo vysvětleno, že teďka jsou dny výrazně nejdelší a tma je tak na hodinku dvě. V zimě je právě naopak, tma je furt. No a tak jsme šli spát „se slepicema“ v půl dvanácté za světla.
Ráno posilněni exklusivní full anglickou snídaní od paní z místního bufetu na dvou kolech ….
snídaně.JPG
snídaně.JPG (46.06 KiB) Zobrazeno 8166 x

…… jsme to napálili úplně na sever Skotska k majákům, moři a útesům. Jízdu jsme si zpestřili nejdříve prohlídkou jezera Loch Ness a pak obhlídkou jednoho zámku, který i když byl sám o sobě úchvatný, zůstal trochu mimo náš zájem, protože stejný nápad jako my měla parta asi 40 Holanďanů, kteří doma naleštili svá Ferrari a vyrazili na podobnou tour jako my. No a tak jsme po pravdě prohlíželi spíš super káry než historii Skotů.
Lochnesku jsme asi propásli, sice v jezeře něco ve vodě plavalo, ale nebyli jsme si úplně jisti, tak necháme slávu někomu jinému.
Cesta k majákům utekla jako voda a už jsme zase nevěděli kam dřív koukat. Náhodou při focení severního pobřeží jsme našli cestu z útesu až úplně dolů k moři.
u tuleně.JPG

Náhodou jsme při manévrování s motorkami do moře nezahučeli a náhodou jsme se z blízka poznali s jedním zdejším tuleněm, který byl z našeho šachování s motorkama tak zjančenej, že si nás musel připlavat zblízka prohlínout. Jeho kamarádi už tak stateční nebyli, a tak nás pozorovali z povzdálí. Nic naplat, kručení v břiše nám oznámilo večer a tak rychle do Durness. Plán postavit stany a jít na večeři vzal rychle za své, protože zdejší kemp se nacházel těsně na kraji útesů a pod ním se rozprostírala úplně kýčovitá bílí písková pláž se zátokou.
pláž kemp (2).JPG

No a tak chtě nechtě před večeří došlo na sestup z útesu a povinná koupel v Atlantiku. K vodě se dát říct jen jediné : čistá, ale ledová jako prase.
koupání.JPG

Další překvápko nás čekalo v místní hospodě, kde se po plácnutí nějaké české hlášky okolo nás vyrojili celkem tři číšníci krajani. Brigádníci, kteří si v těchto krajích užívají života a také pracují. No a hned bylo veselo. Doporučení jídel, doporučení pěnivého moku a následný průřez zásobami napojenými na pípy. Měli tam i kozla, ale pro něj jsme takovou dálku nejeli. Usínalo se nám ten večer moc hezky.
Za to ráno. Déšť, nekonečná mlha, zima. To se skvěle leze ze spacáku a ještě líp balí živnost. Ale nějak jsme to nakopali do kufrů a smutně opustili tento pohostinný kraj. Hlavně tam byla úplně skvělá příroda. Dál nás ten den až do večera provázelo jen nevlídno. Tak jsme stihli jen prohlídku přístavu v Ullapoolu....
rybářská ves.JPG

.... a vodopád.Tedy slušný vodopád. Je to asi tak 2 kiláky dlouhá, asi 10 - 15 metrů široká a tak 50 metrů hluboká rokle se svislými stěnami, do které z jedné strany padá voda z jezera. To vše se dá porozovat z visuté lávky pro max 6 osob ( slušně se houpe už při dvou lidech ). Sice pršelo a byla všude mlha, ale tuhle adrenalinovou atrakci nám to kupodivu nepokazilo.
Den jsme zmrzlí a promáčení zakončili na ostrově Skye v městečku Portree v pohostinnosti B&B. Jako skoro již vždy na našich cestách se k večeru náramně vyčasilo a tak jsme ještě proběhli rybářské městečko, pojedli něco místních specialit a hlavně vylily vodu z báglů a kufrů a sušili a sušili až usušili. Topení v pokoji jelo naplno a tak se vzduch dal pomalu krájet ( teda vzduch s ozónem alá týden za námi ), ale mít suché věci je základ.
Na zítří opět hodnotná místní snídaně a za slušného počasí přesun údolím Glen Coe co nejblíž k Newcastlu.
Údolí s pohnutou historií nás úplně položilo na lopatky a když jsme koukali přes silnici na Tři sestry ( určitě ne na naši hudební skupinu ale na seskupení tří stejných horských hřebenů srovnaných vedle sebe ), nemohli jsme si s vysočinou přát lepší rozloučení.
Pak jen rychlý průjezd Glasgovem a už jsme si chystali lože v golfovém klubu asi 200 km před naším cílem.
Za sucha jsme předposlední den výpravy dopoledne dorazili opět do Newcastlu. Pokochali se výhledem na řeku s jejími parádními pevnými a otočnými mosty a pak už jen následoval krátký přesun do přístavu. Cestou se ale v mžiku změnilo počasí. My jsme si oblíkli jen půlku nemoků ( jinak našich věrných druhů, ze kterých jsme skoro celý týden nevylezli ) a následně toho litovali, protože lilo a lilo a úředníci nepospíchali a nepospíchali, a tak nám voda v botách valem přibývala. Ale teplá kabina to nakonec zachránila.
Musím se ještě vrátit do podpalubí. Motorek jelo tam i zpět asi stejně, tak okolo 200 kusů. To pak byla slušná bramboračka při vybalování věcí a hlavně při kurtování.
podpalubí.JPG

Ne všichni odcházeli od svých strojů s přesvědčením, že ráno bude jejich stroj ve svislé poloze, ale kupodivu to moc neřešili. Vody kanálu na štěstí ukázaly svoji lepší tvář a tak se nakonec žádné rodeo nekonalo.
Na trajektu se spí vždycky dobře, a tak odpočatí a hlavně opět usušení jsme poslední den vyrazili o půl desáté z přístavu a jeli a jeli až dojeli. Před osmou jsme byli oba doma. Cesta teda byla z pekla do pekla, půl cesty lilo jak o život a jen přestalo, tak zase teplota vylítla přes třicet. Tak žádný med. Ale dali jsme těch 1020 na závěr jako nic.
Skotsko pro nás pro oba byla zatím nejlepší štace.
Jízda vlevo se stala za krátko rutinou a přechod zpět jako by se nic nedělo.
Na přírodu budeme dlouho vzpomínat.

Naše tour trvala 11 dnů a najezdili jsme něco okolo 4500 kilometrů.

Kdo do Skotska máte naplánováno, určitě tam vyražte.

Páťa a Pepík
Naposledy upravil(a) Páťa dne pát 13. čer 2014 15:38:16, celkem upraveno 1 x.


Zpět na “Zahraniční cestování”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 hostů