Páťo,
super fotky. Nejvíc se mi líbí ta, jak se chystáš naložit Pravčickou bránu na GSo.
Poslal jsem jednu fotku kamarádovi do kriminalistického ústavu. Podařilo se mu v obraze dekódovat skrytou část. Tady je výsledek - někdo vás tam pozoroval.
Charlie
Kontrola pískovcových skal severních Čech
- Charlie
- Příspěvky: 3448
- Registrován: úte 27. led 2009 22:55:04
- Moto: BMW R1200GS ADV
- Páťa
- Příspěvky: 436
- Registrován: úte 04. říj 2011 10:34:49
- Moto: BMW R1200GS ADV
- Bydliště: Sulice
Kontrola pískovcových skal severních Čech
Aby byla nějaká změna vydali jsme se s mojí Ilčou nedávno na dva výlety do severních Čech s cílem návštěvy dvou lokalit pískovcových skal.
První připadl na začátek dubna.
Úkol zněl jasně : Osoba na motocyklu nesmí projet ... ne to bylo někde jinde, my jsme měli za úkol kontrolu Pravčické brány.
Jak jsme naplánovali, tak jsme učinili.
Přes Děčínský zámek a jeho nekonečné zdi střežící nekonečnou příjezdovou cestu.......
....( určitě stojí za zhlédnutí, hlavně na nádvoří je kavárna, kde mají skvělé palačinky na sladko i na slano ) jsme dorazili do Hřenska.
Tam nás čekala docela veselá příhoda. Na placeném parkovišti na konci obce Hřensko nám bylo obsluhou sděleno, ať radši jedeme na horní parkoviště. Na tomto bychom se pravděpodobně s motorku již nesetkali. Zalapali jsme po dechu a popojeli asi 4 kiláky dál a našli jiné parkování mezi hotely, jak nám dolní pán poradil. Co náhoda nechtěla, hned jsme natrefili na městského policistu. Ten nám na náš dotaz, jak je to jako s krádežemi motorek, s úsměvem oznámil, že když se do tmy z procházky vrátíme, určitě tam ta naše ještě bude, později že by na to nesázel. Tak si asi dovedete představit, jak nám záleželo na tom, se do tmy vrátit.
A tak jsme těch 6,5 skoro vrstevnicových kilometrů k bráně brali skoro v indiáském běhu ( on nám Děčín zabral totiž docela dost času ).
Pravčická brána a vůbec její okolí je pro milovníky přírodních krás velká lahůdka.
Nechci popisovat, tím bych náš dojem dozajista pokazil. Jeďte se podívat.
My jsme se pokochali, trochu jsme ji podepřeli.....
..... něco pojedli a popili a mazali zpět. Za světla se v Hřensku nekrade a tak na nás náš kamarád čekal bez úhony a my se na něm odebrali k domovu.
Druhý výlet pro časovou náročnost připadl na velikonoční sobotu a neděli.
Cílem bylo Broumovsko.
V sobotu jsme po ubytování v lyžařském středisko Janovičky kousek za Broumovem vyrazili na průzkum Teplického skalního města.
Zase velká paráda.
Oči nám běhaly po skalách jak o závod, ale popravdě už velký zážitek byla jízda zapomenutými vesničkami kousek od polských hranic.
Roubenky a nekonečný louky. Na nich daňci, pštrosi a někde i lamy.
No prostě ráj.
Druhý den jsme se těšili do skal u Adržpachu. A to byl teprv zážitek.
Na úvod zatopená pískovna jak vystřižená z filmů o Vinetuovi.....
....potom pohovor s panem Goethem......
.......a starostkou a jejím mužem.....
Nakonec jsem se málem zašprcnul v myší díře......
......, ale dobře to dopadlo, autobus Poláků mě na konec protlačil.
Co dodat závěrem. Všechna tahle místa jsme někdy v dětství už navštívili, ale rádi jsme se k nim nyní vrátili.
A dozajista ne naposled.
PS : bylo tam i strašný strašidlo
První připadl na začátek dubna.
Úkol zněl jasně : Osoba na motocyklu nesmí projet ... ne to bylo někde jinde, my jsme měli za úkol kontrolu Pravčické brány.
Jak jsme naplánovali, tak jsme učinili.
Přes Děčínský zámek a jeho nekonečné zdi střežící nekonečnou příjezdovou cestu.......
....( určitě stojí za zhlédnutí, hlavně na nádvoří je kavárna, kde mají skvělé palačinky na sladko i na slano ) jsme dorazili do Hřenska.
Tam nás čekala docela veselá příhoda. Na placeném parkovišti na konci obce Hřensko nám bylo obsluhou sděleno, ať radši jedeme na horní parkoviště. Na tomto bychom se pravděpodobně s motorku již nesetkali. Zalapali jsme po dechu a popojeli asi 4 kiláky dál a našli jiné parkování mezi hotely, jak nám dolní pán poradil. Co náhoda nechtěla, hned jsme natrefili na městského policistu. Ten nám na náš dotaz, jak je to jako s krádežemi motorek, s úsměvem oznámil, že když se do tmy z procházky vrátíme, určitě tam ta naše ještě bude, později že by na to nesázel. Tak si asi dovedete představit, jak nám záleželo na tom, se do tmy vrátit.
A tak jsme těch 6,5 skoro vrstevnicových kilometrů k bráně brali skoro v indiáském běhu ( on nám Děčín zabral totiž docela dost času ).
Pravčická brána a vůbec její okolí je pro milovníky přírodních krás velká lahůdka.
Nechci popisovat, tím bych náš dojem dozajista pokazil. Jeďte se podívat.
My jsme se pokochali, trochu jsme ji podepřeli.....
..... něco pojedli a popili a mazali zpět. Za světla se v Hřensku nekrade a tak na nás náš kamarád čekal bez úhony a my se na něm odebrali k domovu.
Druhý výlet pro časovou náročnost připadl na velikonoční sobotu a neděli.
Cílem bylo Broumovsko.
V sobotu jsme po ubytování v lyžařském středisko Janovičky kousek za Broumovem vyrazili na průzkum Teplického skalního města.
Zase velká paráda.
Oči nám běhaly po skalách jak o závod, ale popravdě už velký zážitek byla jízda zapomenutými vesničkami kousek od polských hranic.
Roubenky a nekonečný louky. Na nich daňci, pštrosi a někde i lamy.
No prostě ráj.
Druhý den jsme se těšili do skal u Adržpachu. A to byl teprv zážitek.
Na úvod zatopená pískovna jak vystřižená z filmů o Vinetuovi.....
....potom pohovor s panem Goethem......
.......a starostkou a jejím mužem.....
Nakonec jsem se málem zašprcnul v myší díře......
......, ale dobře to dopadlo, autobus Poláků mě na konec protlačil.
Co dodat závěrem. Všechna tahle místa jsme někdy v dětství už navštívili, ale rádi jsme se k nim nyní vrátili.
A dozajista ne naposled.
PS : bylo tam i strašný strašidlo
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host