Ahoj kamarádi.
Před pár dny jsme se s Pepou vrátili z okružní cesty za poznáním Pobaltí a části Skandinávie.
Tak jen pár postřehů.
Naše putování směřovalo přes Německo do Polska a jeho severem až k hranicím Litvy. Na to jsme za hezkého počasí potřebovali dva dny a třetí noc jsme již trávili ve Vilniusu. Nechali jsme si dostatek času na prohlídku starého města a musíme přiznat, že jsme neprohloupili. Vilnius má opravdu co nabídnout. Spousty památek, upravených náměstí, zastrčených uliček se zahrádkami a hlavně pohodovou atmosféru. Na projetí celé Litvy jsme měli dva dny a tak jsme v klidu omrkli Horu křížů a hrázděné domy v Klaipedě a taky konečně Baltské moře. Další den byl jen trasfér do Rigy. Cesta byla vylepšena krosovou vložkou alá pan Garmin, který nás asi 100 kiláků hnal po šotolinových cestách 1. třídy, kde mimo nás bohužel jelo i spousta různých nákla´dáků, takže o jízdu do neznáma v prachovém oblaku nebyla nouze. ale nakonec jsme do Rigy k večeru dorazili. Staré město zapsané do památek Unesca nás opět potěšilo stejně jako předtím Vilnius. Šestý den naší cesty vedl do Estonska, kde jsme navštívili pár místních hradů, Čudské jezero a nakonec ještě Narvu, což byl nejvýchodnější a nejsevernější možný bod výpravy. Narva je bohužel s 95% Rusů pravý opak dříve navštívených měst. Tak jen rychle od bolševika pryč. Další den jsme přes největší bludný kámen v Evropě ( 39 m v průměru ) ležícím na pobřeží moře poblíž města Kunda dojeli do Tallinnu. Město je taky hezké, ale podle nás na Vilnius a Rigu nemá. Ale to už nám houkal k odplutí trajekt, tak jsme se nalodili a nechali se unášet nocí do Stockholmu. Parník nám poskytl příjemný azyl, a tak jsme si trochu dáchli na další putování. Osmý den cesty byl podle plánu směřován pod město Kalmár na pobřeží asi ve středu Švédska. Trasa byla skvělá, protože jsme projížděli nádhernou krajinou a malými seskupeními domečků jak z pohádky. Další den jsme pokračovali přes Oresundský most do Dánska a menším trakektem do Německa někam ke Kielu. V naprosté průtrži mračen jsme našli k večeru penzion na pobřeží a v místní hospodě k pobavení personálu snědli půlku jejich jídelního lístku. Ráno jako vlastně po celou cestu, když večer pršelo, bylo bez mráčku a tak jsme vyrazili v pohodě směr ponorkové muzeum u Kielu. Navštívili jsme ponorku z 2. světové války a byli jsme rádi, že nás nepotkalo na něčem takovém sloužit. Muselo to být fakt hustý. Po asi hodině strávené v nitru ponorky jsme vymysleli, že zbývajících 850 kiláků zkusíme dojet na jeden zátah. Tak jsme za to vzali a v 7 večer jsme zvonili u svých domovů.
Putování se nám vydařilo. Viděli jsme spoustu památek a skvostných měst, pěknou přírodu, Baltické moře z různých stran a hlavně jeli mimo šotoliny na vcelku dobrých silnicích. Jinak všude pořádek a všechno opravené, máme u nás bohužel co dohánět.
Balt tour nám trvala 10 dnů a ujeli jsme bez mála 5 000 kilometrů.
Tak ještě pár fotos.
tři bratři v Rize
hora křížů v Litvě
národní jídlo cepelíny ve Vilniusu
- jídlo 2.JPG (43.67 KiB) Zobrazeno 8204 x
pravoslavný kostel v Tallinnu
tradiční lepení nálepek na kufry
prašná cesta bez prachu ....
a prašná cesta s prachem
Oresundský most
radnice v Rize
pohled na ponorku......
a její prohlídka
Všem můžeme jen doporučit.